S oběma těmito kapacitami musíme počítat při návrhu polovodičových součástek, pokud budeme používat časově proměnný signál. Někdy je kapacitu nutno brát jako parazitní jev, jindy ji naopak využíváme.
Vyprázdněná, nebo-li depletiční vrstva má tloušťku w. Tato oblast je bez prostorového náboje, tloušťka této oblasti w je závislá na přiloženém napětí U. Přechod PN se svou depletiční vrstvou se chová jako deskový kondenzátor s plochou A rovnou ploše přechodu PN, s relativní permeabilitou určenou polovodičem (v našem případě er=12) a s šířkou dielektrika rovné šířce depletiční oblasti w.
Pro strmý přechod je šířka depletiční oblasti rovna:
Dá se tedy napsat závislost mezi šířkou vyprázdněné oblasti a přiloženým napětím:
Pro kapacitu deskového kondenzátoru platí obecný vztah:
Jestliže do tohoto vztahu dosadíme za plochu desek kondenzátoru S plochu přechodu A a za šířku kondenzátoru d, šířku depletiční oblasti w, dostaneme:
Jestliže do tohoto vztahu dosadíme ze vztahu (2), dostaneme:
. (5)
Po dalších úpravách dostaneme známý vztah:
. (6)
Ze vztahu pro kapacitu přechodu PN vyplývá, že závislost bariérové kapacity na napětí je nelineární, tvar této charakteristiky je určen koncentračním profilem. Na obrázku jsou dva průběhy pro strmý koncentrační profil (n = 2) a pro lineární koncentrační profil (n = 3). Posuzuje se i poměr Cmax a Cmin pro napětí Umin = -3 V a Umax = -30 V.
|
Důležité body na charakteristice jsou:
Pro U = UD je kapacita teoreticky nekonečně velká. Ve skutečnosti k tomuto bodu nikdy nedospějeme. Protože napětí na přechodu PN nikdy nedosáhne difúzního napětí UD.
Pro U = 0 V je bariérová kapacita rovna C = C0.
Z výše uvedených vztahů plyne, že bariérová kapacita je závislá na :
ploše přechodu A,
koncentracích NA a ND,
velikosti přiloženého napětí ~ U-1/2.
Vzniká, je-li na přechod přiloženo stejnosměrné napětí v propustném směru, na kterém je superponována střídavá složka. Nosiče vykazují jistou dobu života a tím i setrvačné vlastnosti. Je závislá na době života nosičů t a velikosti stejnosměrného proudu I.
       (7).
Využívají kapacity přechodu PN a jsou to v podstatě polovodičové kondenzátory. Jako každý kondenzátor jsou i kapacitní diody charakterizovány činitelem jakosti Q, který je kmitočtově závislý. Chceme, aby byl co nejmenší.
       (8)
Varikap |
Varaktor |
|
Závislost kapacity na napětí |
Lineární závislost na stejnosměrném napětí. |
Nelineární závislost na stejnosměrném napětí. |
Způsob použití |
Kapacita se mění se stejnosměrným signálem. Používá se pro malý vf signál, aby se neuplatňovaly vyšší harmonické. |
Přivádí se vf signál, vlivem nelinearity vznikají vyšší harmonické proudy. Stejnosměrný signál se zpravidla nepřivádí. |
Příklady součástek |
KA 201 C = 22 pF Rs=1,6 ¸ 3 W |
VCV300 (Tesla) Varaktor pro násobič 18 GHz Je pro vyšší ztrátový výkon |
Použití |
ladící kapacita pro rezonanční obvody |
v násobičích velmi vysokých kmitočtů |
Tabulka 1. Charakteristické vlastnosti kapacitních diod
Název kapacitní diody se používá jak pro varaktor, tak i pro varikap; kapacity bývají v rozmezí 20 až 200 pF.
Přechod PN, Teorie přechodu PN, Kapacita přechodu PN, Voltampérová charakteristika přechodu PN, Použité konstanty a hodnoty